Život ve vyspělé západní civilizaci s sebou přinesl řadu aspektů, které výrazně ovlivňují naše zdraví. Vzrůstající psychická zátěž, znečištění ovzduší, nárůst počtu automobilů, vysoká míra chemizace a technizace, sedavé zaměstnání i změny stravovacích návyků: všechny tyto vlivy se podílejí na významném zvýšení počtu alergiků a lidí, kteří trpí různými nežádoucími reakcemi. Značná část z nich je způsobena stravou, zejména potravinami s obsahem umělých aditiv.
Aditiva mají výrobkům dodat atraktivnější vlastnosti – delší výdrž (konzervanty), lepší chuť (dochucovadla) nebo atraktivnější vzhled (barviva). Štědře jsou jimi zásobeny průmyslově vyráběné cukrovinky nebo energetické drinky. V dnešní době se většina umělých barviv vyrábí z ropy. Existuje řada přírodních látek, které lze pro tyto účely použít, ovšem pro výrobce je nejvýhodnější sáhnout po uměle vyrobených chemických látkách. Ty ovšem nebývají pro lidský organismus právě nejvhodnější, zvláště v dlouhodobém měřítku.
V několika nezávislých studiích vědci zkoumali, jak na organismus působí různá aditiva. Mezi nejčastější projevy patřily alergie a k nim přidružené reakce (např. kopřivka, potíže s dýcháním). Některé molekuly umělých barviv jsou tak malé, že náš imunitní systém má problém je najít a začít před nimi tělo chránit. Mnohé z nich mají navíc schopnost navázat se na proteiny a následně systematicky narušovat imunitní systém. Vznikající záněty mohou vést až k syndromu propustného střeva (nelze správně vstřebávat živiny), autoimunitním a neurobehaviorálním poruchám (postihují vědomí, myšlení, paměť nebo řeč).
Mezi další nežádoucí projevy na umělá aditiva patří nevolnost, zvracení a zvýšený krevní tlak. Nejcitlivěji reagují alergici. U těch mohou vyvolat slabost, rozmazané vidění, potíže s dýcháním, palpitace nebo svědivou vyrážku.
Největší obavy panují z předpokladu, že průmyslově vyráběná aditiva způsobují onkologická onemocnění (jsou karcinogenní). U několika skupin barviv a konzervantů vědci objevili značný nárůst vzniku rakoviny při studiích na krysách. Mezi nejrizikovější patří následující látky:
- Červené barvivo Erythrosin (E127) – ve studiích na zvířatech razantně zvyšovalo riziko vzniku nádorů štítné žlázy.
- Žluté barvivo Tartrazin (E102) – patří mezi azobarviva, která jsou obecně považovaná za vysoce riziková; může způsobovat vážné změny v tkáních jater a ledvin, celkové snížení množství antioxidantů v organismu a poškození bílých krvinek, které jsou zásadní pro imunitní systém.
- Benzoan sodný (E211) – konzervant, který najdeme například v nealkoholických nápojích, často v kombinaci s dalšími podezřelými látkami (např. benzoanem draselným). Právě jejich kombinací pak může vznikat benzen, který patří mezi karcinogeny.
Je třeba si rovněž uvědomit, že v jednom výrobku můžeme najít několik různých druhů umělých barviv, konzervantů a dalších aditiv, přitom jejich společné působení na organismus není dostatečně prozkoumáno. Bezpečnost umělých aditiv je obecně považovaná za velmi kontroverzní téma. Pověřené instituce opakovaně přezkoumávají podezřelá aditiva a podle toho mění legislativu. Odborníci se však shodují v názoru, že je žádoucí množství umělých aditiv v potravinách snižovat.
